Mars 72083 Royal French Infantry & Guards 17 century

Francouzská pěchota v 17. století prošla výrazným vývojem a výraznými změnami. Do tohoto století vstoupila především s nákladem zážitků z období francouzských náboženských válek (1562-1598) a prvním velkým konfliktem 17. století, kterého se musela zúčastnit, byla třicetiletá válka (1618- 1648), do kterého Francie vstoupila teprve v roce 1635. Francouzská pěchota se tehdy skládala především z pikenýrů a mušketýrů, a přestože dokázala vyhrávat velké bitvy (např. u Rocroi v roce 1643), k dokonalosti měla rozhodně daleko. Přiblížila se k němu za dlouhé vlády Ludvíka XIV., známého jako Král Slunce, který vládl samostatně v letech 1661-1715. Předně za jeho vlády armáda početně vzrostla (ze 120 000 lidí v roce 1672 na 280 000 v roce 1678), ale také se výrazně zlepšily její životní podmínky a logistika. Pěchota pak začala dostávat křesadlové pušky a pikenýři mizeli z bojišť (a nakonec i ve francouzské armádě v roce 1703) v důsledku používání bajonetu - zpočátku závorového, později rukávového. Na konci 17. století byl základní organizační jednotkou francouzské pěchoty pluk, který se dělil na prapory – od 1 do 4 v rámci pluku. Počet rot v praporu, dosahující zpočátku 20, se nakonec ve francouzské armádě ustálil na úrovni 13 - jedna granátnická rota a 12 rot mušketýrů. Sluší se dodat, že jedna kampaň sestávala z asi 50 lidí. Sluší se dodat, že francouzská pěchota sedmnáctého století se skládala z pluků rekrutovaných z rodilých Francouzů a také z tzv. cizí pluky složené ze zástupců daného národa, např. Švýcarů nebo Irů.