A-Model 72121 Sukhoi Su-11 Soviet Fighter-Interceptor

Suchoj Su-11 byl sovětský stíhač z období studené války. Stroj byl postaven v konfiguraci dolného křídla s třípodpěrným podvozkem. První prototyp vzlétl v roce 1958 a stroj vstoupil do výroby v roce 1963. Pohon obstarával jediný motor proudový letoun AŁ-7F-2 . Letoun - v základní verzi - byl dlouhý 18,23 metru s rozpětím křídel 8,54 metru. Stroj neměl stálou palubní výzbroj a jeho jedinou výzbrojí byly až 4 střely vzduch-vzduch K-8 (kód NATO: AA-3 Anab).

Su-11 byl vyvinut Pawełem Suchojem jako vývoj prototypu letounu T-3 a T-43. Oproti nim měl ale nový stroj větší průměr nasávání vzduchu a přepracovanou přední část trupu. Nakonec, po poměrně dlouhých testech prováděných sovětským letectvem, byl stroj přijat do linky. Bohužel Su-11 (podobně jako Su-9) měl vysokou poruchovost a byl dosti nespolehlivým strojem, i když ne tolik jako Su-9. To mělo za následek výrazné snížení vládní zakázky a snížení výroby na zhruba 120 letadel. Navíc se v průběhu provozu ukázalo, že stroj vyžaduje dobře vycvičené piloty a má vysokou přistávací rychlost. Su-11 byl určen především k zachycování a ničení amerických strategických bombardérů. Předpokládá se, že Su-11 nebyl v boji použit. Jeho jediným uživatelem bylo letectvo SSSR.