Základní informace
Výrobce | Hobby Boss |
Kód výrobku | HBB80241 |
Hmotnost | 0.16 kg |
Ean: | 6939319202413 |
Měřítko | 1:72 |
Datum přidání do katalogu: | 20.12.2007 |
Odkazy | Japan-Army-Type-A6 |
Mistubishi Zero-Sen był bez wątpienia najsłynniejszym 1-miejscowym myśliwcem japońskim. Powstał w odpowiedzi na zapotrzebowanie marynarki Japonii na następce maszyn A5M. Nowy samolot był wolnonośnym dolnopłatem napędzanym silnikiem Nakijama NK1C Sakae o mocy 925KM. Prototyp z tym silnikiem oblatano w styczniu 1940 roku i wyniki testów okazały sie tak dobre, że juz w lipcu zostało złożone zamówienie na 15 przedprodukcyjnych A6M2 do przetestowania w Chinach. Jeszcze w tym samym miesiącu napłynęło zlecenie na seryjną produkcję pokładowego A6M2 z ręcznie składanymi skrzydłami co ułatwiało znacznie hangarowanie samolotu na pokładzie lotniskowca. Podstawową wersją produkcyjną był A6M5 wprowadzopny w 1943 roku w odpowiedzi na rosnące możliwości myśliwców alianckich. Budowano różne wersje tych maszyn różniące się głównie uzbrojeniem i oznaczone A6M5a, A6M5b i A6M5c, a także nocny myśliwiec A6M5d-S i 2-miejscową wersją treningową A6M5-K. Japończycy dążyli do dalszego udoskonalenia samolotu i wprowadzali kolejne wersje: A6M6, A6M7 i A6M8. Ten ostatni był ostatnim projektem, jednakże powstały tylko dwa prototypy z silnikami Mitsubishi MK8K o mocy 1500KM, a seryjnej produkcji do końca wojny nie zdążono już wprowadzić.
Mitsubishi A6M Reisen (také známý jako Zero nebo Zeke) je japonský jednomotorový celokovový dolnoplošník z druhé světové války. K letu prototypu došlo 1. dubna 1939 a do provozu byl zařazen v létě 1940. První prototypy byly poháněny motorem Mitsubishi Zuisei 13, ale od A6M2 Model 11 dále Nakajima NK1B Sakae 12 byl použit motor o výkonu 950 HP, což z letounu udělalo jednu z nejlepších stíhaček raného válečného období. Nové verze vznikaly těsně před válkou a během ní. Jedním z nejznámějších byl A6M2 Model 21, speciální verze se skládacími křídly určená pro letadlové lodě, připravená na začátku války v Tichomoří, která se stala základní japonskou palubní stíhačkou. Další verze jsou A6M3 a A6M5, z nichž každá měla několik verzí. První využíval motor Nakajima Sakae 21 o výkonu 1130 HP s kompresorem, což však znamenalo zvýšení hmotnosti a snížení dojezdu a manévrovatelnosti. Tento problém se u verze A6M5 snažily vyřešit změnou výfukového systému, změnou tvaru křídel a rezignací na jejich skládání, čímž se zvýšila maximální rychlost. Let této verze proběhl v roce 1943 a byla ve výrobě až do konce války. Za zmínku stojí, že jednou z nejrozšířenějších verzí A6M5 byl letoun A6M5C Model 52C «Hei», kterých bylo vyrobeno téměř 5 000 kusů. Letouny "Zero" se účastnily celé války v Pacifiku, sloužily především jako palubní stíhačky, ale do značné míry také jako armádní stíhačky. "Otcem" tohoto slavného letounu byl inženýr Jiro Horikoshi, který čerpal ze zkušeností získaných prací na letounu M5A. Podařilo se mu vyvinout velmi obratné letadlo, s vynikajícími aerodynamickými vlastnostmi, perfektní pro boj a s velkým doletem. Toho však bylo dosaženo na úkor pancéřování a chybějících samotěsnících palivových nádrží. Navíc kvůli nedostatku leteckých motorů s výkonem srovnatelným s americkými stroji se každý rok války "nula" ze "superauta", od roku 1943, vyvinula směrem ke slabšímu rivalovi P-51, P-47 nebo F -4 nebo F-6. Ukázalo se také, že jde o stroj náchylný k poškození a velmi zranitelný vůči požáru. To však nic nemění na tom, že Spojenci až do roku 1943 neměli letoun, který by byl schopen konkurovat A6M Zero. Technické údaje (verze A6M2 model 21): délka: 9,06 m, rozpětí křídel: 12 m, výška: 3,05 m, maximální rychlost: 533 km/h, rychlost stoupání: 15,7 m/s, maximální dolet: 3105 km, maximální strop 10 000 m výzbroj: pevná - 2 20mm kanóny Type 99-1 a 2 7,7mm kulomety Type 97, podvěšené - až 250 kg pum.
Chyba v popisu? Nahlásit problém
...