Hat 8088 Alexander the Great's Army

Jízda v makedonské armádě z dob Filipa II. a Alexandra Velikého hrála na bojišti obrovskou roli. Velmi často stála na křídlech vlastní formace, jejíž střed tvořili vojáci makedonské falangy (řecky sarissoforoi). Velmi často byla zodpovědná za provedení bočního manévru, který vyústil ve vítězství v bitvě Filipem II. nebo jeho synem. K makedonské jízdě patřila t. zv královští společníci (řec. hetairs), kteří často vyrůstali a získávali vzdělání společně s Alexandrem Velikým. Morálka této jednotky byla na velmi vysoké úrovni, stejně jako individuální výcvik a disciplína. Hetajrové používali na bitevním poli oštěpy a jako vedlejší zbraň nosili meče. Jejich tělo bylo vždy pokryto tkz atletova zbroj nebo látková zbroj. Nejčastěji nosili beotské přilby, které jim poskytovaly dobrý přehled o situaci na bojišti. O kvalitě makedonského jezdectva svědčí jeho úspěchy např. v bitvě u Cheronea (338 př. n. l.) nebo - zejména - u Graniku (334 př. n. l.) a Gaugamely (331 př. n. l.).

Makedonská falanga byla specifickým vývojem řecké falangy a objevila se na bojištích Hellas ve 4. století př. n. l. díky makedonskému králi – Filipovi II., otci Alexandra Velikého. Vládce se rozhodl vybavit vojáky své falangy dlouhými kopími (řecky sarisa), jejichž délka mohla být až 5-6 metrů. Jelikož se tak dlouhá zbraň kola musela držet oběma rukama, zmenšil se i štít, který se začal přehazovat přes krk nebo přes rameno. Snížila se i další obranná výzbroj – zejména vojáci stojící dále ve falangě. Velký důraz byl přitom kladen na co nejlepší výcvik vojáků falangy a jejich vysokou morálku, které prvky umožňovaly bojovat i s mnohem větším protivníkem. Předpokládá se, že základní jednotkou v poli byla kobka skládající se ze 16 vojáků a 16 kobek tvořilo jedno syntagma (tedy 256 vojáků). O kvalitě makedonské falangy svědčí její úspěchy např. v bitvě u Cheroney (338 př. n. l.) nebo u Gaugamely (331 př. n. l.).