Hat 8068 Ancient Germans

Germáni (latinsky Germani) je skupina indoevropských národů původně žijících v oblastech střední a severní Evropy používajících germánské jazyky. Název "germáni" byl pravděpodobně poprvé použit v latinských pramenech na přelomu 2. a 1. století před naším letopočtem a později se dostal do římské historiografie. Příklady zahrnují díla Julia Caesara. Germáni byli nejčastěji nebezpečnými sousedy Římské říše. Řím s nimi interagoval ve větším měřítku kolem roku 100 př. n. l., kdy germánské kmeny (včetně Germánů) napadly Říši. Byli odraženi, mimo jiné v důsledku bitvy u Aquae Sextiae (102 př. n. l.), ale způsobili Římu mnoho problémů. I v pozdějším období se ukázali být těžkým protivníkem, o čemž svědčí římská porážka v Teutoburském lese roku 9 n. l., kterou říši uštědřilo několik germánských kmenů vedených Arminiem. Značné potíže způsobily římské říši i v průběhu markomanských válek za vlády Marka Aurelia v letech 167-180 našeho letopočtu. Nakonec se ukázalo, že invaze Germánů byly pověstným "hřebíčkem do rakve" pro římskou říši ve 4. a 5. století našeho letopočtu, kdy se na území západořímského státu hrnuly kmeny jako Vizigóti, Ostrogóti a Vandalové. . Sluší se dodat, že po celé toto období (od 1. století př. n. l. do 4.-5. století n. l.) Germáni nevyvinuli pravidelnou armádu po vzoru tak či onak římské válečné mašinérie. Teprve ve 4. – 5. století př. n. l. začala být germánská vojska o něco lépe organizována. Němci tvořili spíše volné jednotky složené z válečníků, čítající pravděpodobně od asi 100 do asi 1000 lidí. Zpočátku se zajímali především o rabování, teprve ve 3. a 4. století našeho letopočtu. Němci se chtěli usadit na územích ovládaných Římem.