MPM 48047 Arado Ar 231 V-1

Lehký německý hydroplán určený pro provoz s ponorkami z druhé světové války. Ponorky typu XI, které měly být vybaveny palubními průzkumnými letouny, měly být postaveny v rámci zbrojního programu německého námořnictva. Oberkommando der Marine (Nejvyšší námořní velitelství) napsalo 25. února 1938 písemně generálnímu štábu Luftwaffe příkaz postavit průzkumný letoun schopný přistát na palubě ponorek. Mělo to být kovové letadlo se dvěma plováky, jedním motorem, rychlostí letu cca 150 km/h, dolet 900 km, rozložitelné na díly, které by se vešly do dvou kontejnerů o rozměrech: 6 m na délku a 1,2 m v průměru a dva kontejnery 5 m dlouhé a 0,7 m v průměru a jeden kontejner 5 m dlouhý a 1 m. Zakázka byla převedena na firmu Arado, která po upřesnění požadavků zahájila své první stavební práce v roce 1939 velení Kriegsmarine. Začátkem roku 1940 byla podepsána smlouva na šest prototypů letounu Ar 231. K prvním letům vzlétl letoun Ar 231 V1 25. července 1940. Jednalo se o jednomístné, jednomotorové, vzpěrové hornokřídlo s dvouplovákovým podvozkem. Baldachýn křídel byl nakloněný, což umožňovalo sklopení křídel tak, aby se vzájemně překrývala. Snížený vertikální stabilizátor měl také usnadnit skládání a rozkládání křídel. Po složení bylo letadlo umístěno do nádoby ve tvaru trubky o průměru 2 m. Procesy skládání a rozkládání trvaly šest minut. Při testech se ukázalo, že takto malé letadlo má nevyhovující letové vlastnosti. Ar 231 nemohl vzlétnout při větru přesahujícím 37 km/h. Velitelům ponorek se navíc nelíbila nutnost zůstat na mořské hladině za denního světla alespoň 10 minut, než bylo letadlo oběšeno. V té době již probíhaly zkoušky s vírníkem Focke-Achgelis Fa 330 startujícím z plošiny namontované na palubě ponorky, které byly mimořádně úspěšné a další vývojové práce na Ar 231 byly opuštěny. Technické údaje (údaje o prototypu): Nejvyšší rychlost: 148 km/h; rychlost, strop: praktický 3000m, maximální dojezd: cca 500 km