Základní informace
| Výrobce | Airfix |
| Kód výrobku | afx11005 |
| Hmotnost | 0.86 kg |
| Ean: | 5055288635494 |
| Měřítko | 1:72 |
| Datum přidání do katalogu: | 29.12.2017 |
| Odkazy | Avro-Shackleton |
With the ability to mount patrols for up to twelve hours, the Rolls-Royce Griffon powered Avro Shackleton AEW.2 provided Britain’s airborne early warning protection for almost 19 years. Following the withdrawal of HMS Ark Royal and her compliment of Gannet AEW aircraft, the Gannet’s radar units were simply removed and attached under the forward fuselage of the new AEW version of the Shackleton.
Tracing its lineage back to the famous Avro Lancaster bomber, the Shackleton was a long-range maritime patrol aircraft, which was used primarily on anti-submarine operations, but was also required to perform a number of other roles. Entering RAF service in 1951, the majority of Shackletons were powered by the mighty Rolls Royce Griffon engine and were the last aircraft in the illustrious line of four engined propeller powered bomber aircraft to see Royal Air Force service.
As the British government issued plans of their intention to scrap HMS Ark Royal, the navy were concerned that their ships would lose important airborne early warning capability, which was simply not an option. The solution was to put the radar units used on Ark Royal’s Fairey Gannets into the airframe of the trusty Avro Shackletons and although these were obviously land based aircraft, the impressive endurance of the Shackleton would greatly enhance the effectiveness of the navy’s airborne early warning capabilities.
Twelve Shackleton airframes were converted to AEW Mk.2 standard and operated in the colours of No.8 Squadron, originally at RAF Kinloss in early 1972. Following the completion of significant runway strengthening works at nearby RAF Lossiemouth, the Shackletons moved to Lossiemouth in August 1973, where they remained until the unit finally disbanded in 1991.
Avro Shackleton byl britský dálkový námořní hlídkový a průzkumný letoun ZOP, kovová konstrukce, konfigurace páteřového křídla. O pohon se staraly 4 motory Rolls-Royce Griffon 57A o výkonu 1985 HP každý. Let prototypu proběhl v roce 1949 a sériová výroba pokračovala v letech 1951-1958 a skončila výrobou 181 exemplářů tohoto letounu. Byli vyzbrojeni dvěma 20mm kanóny Hispano-Suiza a až 4 536 kg pum, hlubinných pum nebo torpéd.
S vývojem sovětských ponorkových zbraní a na základě zkušeností z bitvy o Atlantik velení britského letectva dospělo k závěru, že potřebuje nový dálkový hlídkový letoun a ZOP. Úkolem vytvořit takový letoun byla pověřena společnost Avro, která přestavěla bombardér Avro Lincoln pro nové úkoly a za použití mnoha komponentů z letadel Lancaster a Avro Tudor. To umožnilo zkrátit výzkumné a vývojové práce a vedlo k vytvoření velmi úspěšného letounu s nízkou poruchovostí, zajišťujícím dobrý komfort posádky a především s doletem přes 3 600 km, schopným udržet se ve vzduchu po dlouhou dobu. 14 hodin. V průběhu sériové výroby vzniklo několik verzí tohoto letounu. Prvním sériově vyráběným byl Shackleton MR.1, později vznikla verze Shackleton MR.2 s prodlouženým nosem a mírně pozměněnou elektronickou výbavou. V roce 1971 se objevila i verze AEW.2, letoun včasné výstrahy. Existují také dvě cvičné verze: T.2 a T.4, které vznikly z přestavěných strojů Shackleton MR.1 a MR.2. Letadla Avro Shackleton zůstala ve Velké Británii v řadě až do roku 1991! Jediným zahraničním příjemcem se ukázala být Jižní Afrika.
Chyba v popisu? Nahlásit problém
...