HMS Prince of Wales byla britská bitevní loď postavená v roce 1937, spuštěna na vodu v květnu 1939 a uvedena do provozu v Royal Navy v březnu 1941. Celková délka lodi byla 227 m, šířka 31,5 m a plný výtlak - 42 100 tun. Maximální rychlost bitevní lodi Prince of Wales byla kolem 28 uzlů. Hlavní výzbroj v době startu bylo 10 děl ráže 356 mm ve dvou věžích se čtyřmi děly a jednou dvojitou věží. Sekundární výzbroj tvoří 16 děl ráže 133 mm, 49 protiletadlových kanónů ráže 40 mm a 7 kanónů ráže 20 mm.
HMS Prince of Wales byla druhá z pěti bitevních lodí třídy King George V. Bitevní lodě tohoto typu byly první po roce 1918, u kterých britští konstruktéři již nemuseli věnovat pozornost trasám odzbrojení, zejména londýnské z roku 1930. Byly také stavěny pro plánované střety s italskými bitevními loděmi ve Středozemním moři, německými bitevními loděmi v Severním moři a - zejména - japonskými bitevními loděmi na Dálném východě. V důsledku toho vznikly lodě se silnou dělostřeleckou výzbrojí, zejména středním dělostřelectvem, a především se silným pancéřováním. Bitevní loď HMS Prince of Wales byla postavena v loděnici Cammell-Laird v Birkenhead. Téměř ihned po zprovoznění byla v květnu 1941 vyslána do boje s německou bitevní lodí Bismarck - při bitvě s touto lodí v Dánském průlivu utrpěla vážné poškození. Po renovaci se vrátil do depa Home Fleet se základnou ve Scapa Flow. V srpnu 1941 sehrál roli v diplomacii tím, že převezl premiéra Winstona Churchilla do Severní Ameriky na setkání s americkým prezidentem Franklinem D. Rooseveltem. Právě na palubě HMS Prince of Wales byla 14. srpna 1941 podepsána Atlantická charta. Po návratu do Velké Británie byla krátce odeslána do Středozemního moře a později na Dálný východ s bitevní lodí HMS Repulse. 10. prosince 1941 byly obě lodě potopeny japonským letectvem v Jihočínském moři.
Námořní bitva u Kuantanamu byla svedena 10. prosince 1941 v Jihočínském moři, v jihovýchodní části poloostrova. malajština. Antagonisty v této bitvě byly britské královské námořnictvo a japonské námořní letectvo operující – zajímavé – především z pozemních základen. Jednalo se o první britsko-japonský střet takového rozsahu ve druhé světové válce. Geneze bitvy u Kuantanamu sahá až do rozhodnutí britského premiéra v říjnu 1941 posílit Královské námořnictvo na Dálném východě přesunem silného týmu flotily do této oblasti. Tým se měl původně skládat z letiště HMS Indomitable a bitevních lodí HMS Prince of Wales a HMS Repulse. Do oblasti Malajska však byly nakonec vyslány pouze bitevní lodě (tzv. Team Z), které později také dostaly doprovod torpédoborců. Kardinální chybou, jak se později ukázalo, byla nedostatečná protiletadlová obrana mužstva. Ihned po informaci o útoku na Pearl Harbor a informaci o přiblížení japonského konvoje k Malajsku se velitel týmu (adm. Philips) rozhodl sejít s ním, s úmyslem svést námořní bitvu. Jakmile si však uvědomil ztrátu prvku překvapení, rozhodl se v noci z 9. na 10. prosince 1941 vrátit na britskou základnu v Singapuru. Zjistila ho však japonská ponorka I-58, která informaci předala japonskému velení a to se rozhodlo zaútočit se svým letectvem na britské bitevní lodě. Bitva o Kuantanam začala kolem 10:00 10. prosince 1941. Byla to naprosto nerovná bitva, ve které se asi 100 japonských letadel utkalo celkem se šesti britskými loděmi (dvě bitevní lodě a čtyři torpédoborce). Bitva trvala jen asi 2 hodiny a vedla k potopení HMS Prince of Wales a HMS Repulse! Japonská strana se ztrátou asi 30 letadel dosáhla gigantického úspěchu, získala naprostou svobodu provozu v Malajsku a také znovu prokázala sílu námořního letectví.