Italeri 6029 Celtic Cavalry

Keltové jsou skupinou indoevropských národů, jejichž rodištěm byla pravděpodobně oblast dnešního jižního Německa a Čech a středozápadní Francie. Největšího rozmachu Keltové dosáhli tkzv období La Tene, jehož počátek je datován kolem roku 450-400 př. n. l. a konec 150-100 př. n. l. V tomto období Keltové dobyli celou dnešní Francii, Britské ostrovy, velkou část Španělska, ale dostali se i na Balkán a dokonce i do Malé Asie! Sluší se dodat, že Keltové vyvinuli vysoce postavenou kulturu s rozsáhlým náboženským systémem, s rozsáhlými obrannými osadami (oppida), jejichž rozloha někdy zabírala i několik set hektarů, ale také s vysoce rozvinutým zpracováním železa. To samozřejmě ovlivnilo keltskou armádu. Kvantitativně v armádách nasazených Kelty dominovala pěchota, ale velmi důležitou roli na bojišti sehrálo i jezdectvo, které ve 3. století př. n. l. z velké části vytlačilo v kontinentální Evropě použití válečných vozů. Je pravděpodobné, že keltské kavalérii sloužila společenská elita, která si mohla dovolit nákladně udržovat bojového oře. V době navazování vojenských kontaktů s Římem, tedy ve 4. století př. n. l., při dobývání severní Itálie ve 3. století př. n. l. a - zejména - během Caesarových bojů v Galii (58-52 př. n. l.), byl keltský jezdec ozbrojen s kulatým nebo obdélníkovým štítem, často nosil helmu ze železa nebo bronzu a jako zbraně používal kopí nebo oštěp a dlouhé dvousečné jednoruční meče. Sluší se dodat, že v době bojů s římskou armádou v 1. století př. n. l. keltská jízda používala nejčastěji oštěpy.