Bernard Law Montgomery, první vikomt Montgomery z Alameinu se narodil v listopadu 1887 a zemřel v březnu 1976. Byl britským polním maršálem a jedním z nejlepších velitelů Britského impéria během druhé světové války. Bernard Law Montgomery dokončil své středoškolské vzdělání na St. Paul's School a teoretické vojenské vzdělání získal na Vojenské akademii v Sandhurstu, kterou absolvoval v roce 1908 ve věku 21 let. Vojenská služba začala přidělením k 1. královskému pěšímu pluku a odesláním do Indie. Bernard Law Montgomery se velmi aktivně účastnil první světové války: v roce 1914 bojoval u Ypres a Baileulu, kde byl těžce zraněn. Za tyto bitvy mu byl udělen Řád za vynikající službu. V roce 1916 bojoval na Sommě jako štábní důstojník. V červenci 1918 byl jmenován podplukovníkem a náčelníkem štábu 47. pěší divize. V meziválečném období také aktivně sloužil v britské armádě, kde získal hodnost brigádního generála. Svou činnost ve druhé světové válce zahájil francouzským tažením v roce 1940 jako velitel 2. BEF Corps (British Expeditionary Force). Své uznání si vysloužil při ústupu z Dunkerque. V letech 1940-1942 strávil na Britských ostrovech. V roce 1942 byl přidělen do severní Afriky, kde mu bylo svěřeno velení 8. armády. Velel těmto silám, nejprve zbrzdil německý postup u Alam El-Halfa a později porazil síly Osy v bitvě u El-Alameinu, čímž dosáhl svého největšího a nejslavnějšího vítězství. Později velel 8. armádě během bojů v severní Africe, při vylodění na Sicílii a v jižní Itálii v roce 1943. Byl jedním z vysokých spojeneckých důstojníků, kteří plánovali a realizovali plán vylodění v Normandii v červnu 1944. Po vylodění jeho síly bojovaly v oblasti Caen, kde nakonec i přes četné taktické porážky zvítězil. Později (září 1944) dohlížel na neúspěšnou operaci Market-Garden. Po druhé světové válce zastával významné funkce ve struktuře britské armády a později i v NATO. Svou vojenskou kariéru ukončil v roce 1958.
Commonwealth je název, který by se během druhé světové války dal přeložit jako Britské společenství a později - jako Společenství národů. Byla a stále je mezinárodní organizací založenou v prosinci 1931 sdružující bývalé kolonie Britského impéria. Mezi její členy patří mimo jiné Austrálie, Nový Zéland a Kanada. Během druhé světové války země Commonwealthu podporovaly Velkou Británii v její válce proti zemím Osy a posílaly často velké - na populaci - vojenské kontingenty. Lví podíl na nich tvořila pěchota a ne každá země Commonwealthu mohla postavit obrněné divize. Takové formace vydaly pouze: Austrálie (3 obrněné divize), Kanada (2 divize) a Jižní Afrika. Stojí za to dodat, že 2 obrněné divize byly také zformovány v britské armádě Indie. Bez ohledu na rok vzniku dané divize a rok jejího vzniku byla její struktura téměř totožná s britskou organizací tohoto typu jednotek. Lze uvést dva příklady. První bude 1. australská obrněná divize. 1. obrněná divize) zformovaná v r 1941, kterou tvořily 2 obrněné brigády, každá 3 obrněné prapory a (od února 1942) tzv. Podpůrná skupina s pěchotními a dělostřeleckými jednotkami. Tato struktura se shodovala s dobou britské divize v roce 1940. Druhým příkladem je 4. kanadská obrněná divize převedená z pěší divize v roce 1944[ang. 4th Canadian (Armoured) Division] . Skládala se z obrněné brigády, mechanizované pěší brigády a podpůrných jednotek - např. dělostřelectva, ženistů a spojů. Také v tomto případě se to shodovalo s dobou britské divize. obrněný vůz z roku 1944. Vybavení těchto divizí bylo primárně britské vybavení a také importované nebo licencované americké vybavení. Za zmínku však stojí, že Kanada vytvořila vlastní tank s názvem RAM ve verzích Mark I a II.