Konfederační státy americké (CSA), běžně známé jako Konfederace, vznikly v roce 1861 a oznámily jejich oddělení (odtržení) od Unie, tedy Spojených států amerických. Tato událost, stejně jako řada dalších, rovněž značného významu, vedla k vypuknutí nejkrvavější války v dějinách Spojených států amerických, známé jako Americká občanská válka, která se vedla v letech 1861-1865. Samozřejmě jak na Severu, tak na Jihu, když vypukla válka, začala se budovat armáda. V případě armády Konfederace byla hlavním typem ozbrojených sil, co do počtu, pěchota. Konfederační pěchota se od samého začátku války formovala do pluků a několik pluků tvořilo brigádu. Sluší se dodat, že v průběhu občanské války to byly jednotlivé státy ČSA, které tvořily pluky, proto lze často nalézt názvy pluků se státem, ze kterého pocházejí. Velikost pluku nebyla jednotná a na začátku války se pohybovala od cca 1000 do cca 2000 osob. Postupem času, spolu s vybojovanými bitvami, se tyto prezenční počty drasticky snižovaly a například u Gettysburgu (1863) měl 18. pluk ze Severní Karolíny jen asi 400 lidí - dodejme, že v silách to nebyla žádná výjimka. generála Roberta Leeho. Základní zbraní vojáka pěchoty ČSA byla puška s rýhovanou hlavní. K tomu se samozřejmě přidala i boční zbraň - kromě bodáku to mohl být sekáček, dlouhý nůž atd. Sluší se dodat, že konfederační pěchota jednoznačně (zejména v letech 1861-1863) dominovala Pěchota EU vůlí k boji, morálkou, obeznámeností se zbraněmi a obecnou bojovou hodnotou. Často v ní bojovali také velcí velitelé, jako generál Robert Lee nebo James Longstreet.