4 decal variants
- F-5A of the 12th PPRS at Florennes, Belgium, October 1944
- F-5A of GR II/33 based at Alghere, Sardinia, May 1944, A. S. Exupery
- F-5A-10-LO, of the 22nd PS289/7th PG, England, August 1943
- F-5A-1-LO, Adak Island, Aleutian Island, September 1942
The F-5 Photo Lightnings were based on the P-38G and later models. It was the most numerous version of the Photo Lightning, and one of the most important PR aircraft of the Second World War. It could carry a wide variety of cameras, with some aircraft carrying up to six cameras.
The F-5A was based on the P-38G. A total of 180 were built, in three production blocks, each based on the equivalent P-38G block (20 F-5A-1s, 20 F-5A-3s, and 140 F-5A-10s). The F-5A carried a combination of vertical and oblique cameras.
Lockheed P-38 Lightning je americký dvoumotorový víceúčelový stíhač dlouhého doletu s dvoupruhovou konstrukcí s tříkolovým podvozkem a celokovovou konstrukcí. Jeden z nejvýznamnějších amerických bojovníků druhé světové války. Už když byl v roce 1939 vzlétnut do vzduchu první prototyp XP-38, bylo jasné, že budoucnost stíhacího letectví bude patřit tomuto letounu. V době, kdy byla maximální rychlost přes 500 km/h považována za opravdu skvělý výsledek, bylo dosahovaných téměř 650 km/h P-38 opravdovým šokem pro každého. V raných fázích 2. světové války trpěl Lightning různými dětskými nemocemi, ale postupem času se všechny problémy postupně vyřešily a následující verze letounu se stávaly pro své protivníky stále smrtelnějšími, přičemž získávaly vlastnosti svěření P- 38 s různými, specifickými úkoly: od doprovodu bombardérů, přes fotografický průzkum, až po samostatné bombardování. Vzhledem k množství úkolů byl P-38 vyroben v nejméně desítce verzí. První P-38 a P-38D nebyly použity v boji, ale byly jakousi "vylepšovací platformou". P-38E se ukázal být prvním sériově vyráběným stíhacím letounem. Verze P-38F jí byla velmi podobná, jen měla mnohem výkonnější motory s turbodmychadly. V roce 1943 vznikla verze P-38J, byla vylepšena mj. byl změněn systém řízení turbodmychadla, chlazení motoru, příďový profil trupu, to vše výrazně ovlivnilo výkon stroje. Jednou z posledních verzí stíhacího bombardéru byla verze P-38L s výkonnými motory Allison V-1710-111 / 113 o maximálním výkonu 1620 HP. Existovaly i průzkumné verze (F4 a F5). Technické údaje: délka: 11,53 m, rozpětí: 15,85 m, výška: 3,91 m, maximální rychlost: 712 km/h, rychlost stoupání: 24,1 m/s, maximální dolet: 2 100 km, praktický strop: 13 000 m, výzbroj: Pevná - 4 kulomety M2 12,7 mm, 1 kanón Hispano ráže 20 mm, závěs - nosnost až 1800 kg.
Chyba v popisu? Nahlásit problém
Hodnocení našich zákazníků
...