Během revolučních válek (1792-1799) a - zejména - v napoleonském období (1799-1815), měla Francie pravděpodobně nejúčinnější válečnou mašinérii na starém kontinentu, což téměř vedlo k její trvalé hegemonii nad Evropou. Bude pravda říci, že klíčovým prvkem tohoto stroje byla francouzská armáda. Ve stejné armádě existovali od roku 1776 husaři jako samostatný typ jízdy. Krátce před vypuknutím Velké revoluce měla francouzská armáda ve svých řadách 6 husarských pluků a během revolučních válek (1792-1799) jejich počet výrazně vzrostl, ale v roce 1803 Napoleon omezil počet husarských pluků na deset. V období 1810-1813 vznikly další tři pluky tohoto typu lehké jízdy. Lze dodat, že zdaleka nejslavnějšími husarskými pluky francouzské armády byly 5. a 7. husaři. Uniforma francouzských husarů byla po vzoru uniformy používané v rakouské armádě, skládala se z dolmanské bundy, kudlanky a přiléhavých uniformních kalhot. Hlavní zbraní byla šavle – nejčastěji AN IV a AN IX. Sekundární zbraní byla wz. 1766, wz. 1786 nebo AN IX. Husaři byli využíváni především v tzv malé války, ale sehrály velkou roli i při průzkumu, průzkumu a jištění pochodů vlastních vojsk. Nejznámějším francouzským husarem té doby byl bezesporu generál Lasalle, který se vyznamenal během italského tažení v letech 1796-1797 a bojoval mimo jiné u Auerstädtu (1806). Byl zabit ve Wagramu v roce 1809.
Bitva u Borodina byla svedena 5. až 7. září 1812 mezi francouzskou armádou, které velel Napoleon Bonaparte, a ruskou armádou, které velel Michail Kutuzov. Předpokládá se, že se bitvy na ruské straně zúčastnilo asi 120 000 lidí. lidí a na francouzské straně - cca 135 tis. vojáků. Bitva byla vedena v relativně krátké vzdálenosti od Moskvy a oblast, která se má bojovat, byla pečlivě vybrána ruským velitelem, který měl v úmyslu zaujmout v průběhu bitvy obranné postavení a odrazit francouzské útoky. Topografie oblasti byla samozřejmě příznivá pro Kutuzovovy záměry. První akce (5. září) zahájil 5. sbor Velké armády složený z vojsk Fr. Warszawského, které měly vést k obcházení tzv Pevnost Shevardino. Tyto akce však nepřinesly požadovaný efekt. K rozhodujícímu střetu došlo 7. září, kdy v průběhu velmi krvavých bojů o další ruská polní opevnění zvítězila francouzská strana. Ztráty na obou stranách byly extrémně vysoké – podle různých, někdy se lišících odhadů, měli Rusové přijít o 40 až 50 tisíc. vojáků, a francouzské armády cca 30-35 tis. lidé. Bezprostředním následkem bitvy u Borodina bylo obsazení Moskvy Napoleonem.