Grane2 GR72Rk026 GAZ-69 + 82 mm bzk vz.59 (photo-etched parts)

Terénní vůz GAZ-69 byl vyvinut na konci 40. let. Sériová výroba začala v roce 1952 v závodech GAZ ve městě Gorkij a později také v závodech UAZ v Uljanovsku. Sériová výroba pokračovala až do roku 1972. GAZ-69 byl poháněn jediným motorem R4 M-20 o výkonu 55 koní a objemu 2,1 litru. Měl také 3stupňovou manuální převodovku a pohon všech kol (4x4). Terénní vůz GAZ-69 vznikl jako nástupce GAZ-67. V základní verzi dokázal odvézt 8 lidí včetně dvou na předních sedadlech nebo 500 kg nákladu. Původní verze měla dvoudveřovou karoserii, ale v roce 1951 byla vyvinuta čtyřdveřová karoserie (GAZ-69A). GAZ-69 se vyznačoval velmi dobrými terénními vlastnostmi, vysokou spolehlivostí a jednoduchou konstrukcí. Tyto prvky z něj udělaly základní, lehký terénní vůz sovětské armády a zemí Varšavské smlouvy. Na podvozku GAZ-69 byl vyvinut i samohybný odpalovač protitankových střel s názvem 2P26. Terénní vůz GAZ-69 V 70. letech jej nahradil UAZ-469. Dodnes (2017) však zůstává ve výzbroji s armádami zemí, jako je Severní Korea.

BZK vz.59 je československé bezzákluzové dělo ráže 82 z poválečného období. Zbraň byla zařazena do výzbroje československých ozbrojených sil v roce 1959. Jeho hmotnost v bojové poloze byla 386 kilogramů a celková délka nepřesáhla 4,2 metru. Maximální dosah výstřelu byl až 7 560 metrů a počáteční rychlost střely - až asi 565 m / s. BZK vz.59 byla vyvinuta jako lehká bezzákluzová puška pro československou armádu. Zbraň měla sloužit především k ničení lehce obrněných nepřátelských vozidel, ale i opevněných míst a k palebné podpoře vlastní pěchoty. Zbraň BZK vz.59 byla pro svou relativně nízkou hmotnost používána především výsadkovým vojskem. Zbraň byla také exportována do dalších zemí Varšavské smlouvy. Postupem času byla zbraň nahrazena v souladu s protitankovými řízenými střelami.