První závod v historii formule 1 se jel ve Velké Británii 13. května 1950 a samotnému závodu dominoval tým Alfa Romeo. Jedním z největších pilotů F1 50. let byl Argentinec Juan Manuel Fangio, který získal titul mistra světa v letech 1955, 1956 a 1957. Tento skvělý pilot triumfoval celkem ve 24 závodech F1. Začátkem 60. let se jako obrovská změna ukázalo použití motoru uloženého vzadu, což tým Cooper-Climax udělal poprvé. Brzy poté se objevily vozy se skořápkovou karoserií představené Lotusem. Na druhou stranu to byla na přelomu 60. a 70. let dominance Jakea Stewarta jezdícího v týmech Tyrrell a Matra-Ford. "Létající Skot" vyhrál šampionát třikrát, v letech 1969, 1971 a 1973. V letech 1972 a 1974 triumfoval Emmerson Fitipaldi, který se stal nejmladším mistrem světa v historii formule 1 – tento titul získal, když mu bylo pouhých 25 let. ! V letech 1975 a 1977 však triumfoval Nikki Lauda, který se k závodění vrátil po velmi vážné nehodě na trati na Nürburgringu. Osmdesátá léta s sebou přinesla obrovské změny v konstrukci vozů - začaly se montovat motory o výkonu 1000 HP, přeplňované turbodmychadlem, ale při konstrukci vozů byla použita také uhlíková vlákna. Přelom 80. a 90. let byl pro Ayrtona Sennu bezesporu řadou úspěchů, který vyhrál mistrovský titul v letech 1988, 1990 a 1991 a v sezónách 1989 a 1993 se stal vicemistrem světa. Kariéru tohoto vynikajícího brazilského jezdce, možná nejlepší v historii F1, bohužel přerušila jeho tragická smrt v roce 1994, ve věku pouhých 34 let. Po jeho tragické smrti zavedla F1 mnohem přísnější bezpečnostní předpisy. V 90. letech dvacátého století už zářil velký talent Michaela Schumachera - mistra světa z let 1994 a 1995, který na začátku 21. století přidal dalších pět mistrovských titulů (2000, 2001, 2002, 2003 a 2004) k těmto titulům a stal se nejúspěšnějším jezdcem v historii F1. Dalším vynikajícím jezdcem po Schumacherovi byl Fernando Alonso - mistr světa 2005-2006 - a Lewis Hamilton, který vyhrál šampionát (zatím!) pětkrát v letech 2008, 2014, 2015, 2017 a 2018.