Dragon 3823 German Army Field Command Post

V německé armádě na konci 1. světové války sloužilo v komunikačních jednotkách asi 189 000 důstojníků a vojáků a armáda si byla velmi dobře vědoma role komunikace na bojišti. V období 1919-1933, tedy v éře Reichswehru, se intenzivně rozvíjela komunikace, o čemž svědčí i to, že každá z tehdejších německých pěších divizí (v počtu 7) měla spojovací prapor složený z: velitelství, telefonní roty a radiodružiny . V letech 1933-1939 se výrazně zrychlil vývoj spojovacího vojska spolu s rychlým kvantitativním rozvojem německého Wehrmachtu. Pro pojmenování komunikačních jednotek byly také použity dva termíny: Nachrichtentruppen (jednotky zabezpečující komunikaci vyšší úrovně - např. divize nebo sbor) a Truppen-Nachrichtenverbände (podjednotky odpovědné za komunikaci na úrovních od pluku směrem dolů). Na úrovni polní armády byl za spojení odpovědný speciální spojovací pluk sestávající ze tří praporů s rotami rádiového a telefonního spojení. Armádní sbor měl vlastní spojový prapor složený z: velitelství, telefonní a stavební roty, telefonní a rozhlasové roty, kolony lehkého spoje a dílny motorových vozidel. Na úrovni pluku a pěšího praporu byly čety organických spojů v rozsahu od 20 do 32 mužů. Sluší se dodat, že všechny komunikační jednotky byly plně motorizované nebo – později – mechanizované.