První polovojenskou jednotkou, která měla ve svém názvu zkratku SS (německy Schutz Staffel), byla osobní ochrana diktátora Třetí říše zvaného Leibstandarte Adolf Hitler, která oficiálně vznikla v roce 1933. Od roku 1934 byla SS nezávislá formace v čele s Heinrichem Himmlerem. Postupem času byly vytvořeny další jednotky SS, včetně SS-Totenkopfverbände a SS-Verfügungstruppe. Sluší se dodat, že poslední jmenovaný byl vycvičen podobně jako běžné pěší jednotky Wehrmachtu. V relativně malém měřítku byly jednotky SS nasazeny v boji během bojů v Polsku v roce 1939 a ve francouzském tažení v roce 1940. První jednotky určené od počátku k boji na frontě byly vytvořeny v polovině roku 1940 a dostaly název Waffen SS. Zpočátku byli rekrutováni na dobrovolné bázi i mezi neněmeckými lidmi, ale postupem času začal platit povinný nábor. V rámci Waffen-SS vzniklo mnoho divizí různé bojové hodnoty. Přesto některé z nich (např. 1. tanková divize SS LAH, 2. tanková divize SS Das Reich nebo 12. tanková divize SS Hitlerjugend) lze považovat za elitní jednotky s velmi vysokou bojovou hodnotou a často vybavené nejlepší dostupnou technikou. Své nemalé přednosti prokázaly nejen na východní frontě (1941-1945), zejména během bojů u Charkova v roce 1943, ale také během bojů ve Francii v roce 1944. Jiná věc je, že kvalita velícího štábu těchto jednotek byla v mnoha případech diskutabilní a mnoho vojáků Waffen-SS se během 2. světové války dopouštělo válečných zločinů.
Bitva u Kurska (německý kódový název: Operace Zitadelle) je všeobecně uznávána – ne zcela přesně – jako největší obrněná bitva ve druhé světové válce a největší obrněná bitva na východní frontě. Stalo se tak po německé porážce u Stalingradu v únoru 1943, ale také po úspěšné německé protiofenzívě u Charkova v březnu téhož roku. Německá strana, která se zapojila do bitvy, počítala s plným převzetím strategické iniciativy, s úkolem sovětské strany s co největšími ztrátami, jakož i s vsuvkou sovětské ofenzívy očekávané v létě 1943. Rudá armáda zaujala obranný postoj a snažila se v počáteční fázi operace vykrvácet útočící Němce a poté přejít do protiofenzívy. Bitva na Kurském oblouku začala 5. července 1943 a spolu se sovětskými operacemi Orłowo a Belgorod trvala až do 23. srpna téhož roku. V jejím průběhu, i přes zapojení významných sil německé armády a nejnovějších tanků Tiger a Panther i stíhačů tanků Ferdinand, dosáhli vítězství Sověti, kteří se na tuto bitvu velmi dobře připravili, a přestože utrpěli obrovské ztráty - mohli přejít do protiofenzívy. Bitva u Kurska se ukázala být jedním ze zlomů druhé světové války. Odhaduje se, že v důsledku toho (od 5. července do 23. srpna) německá armáda ztratila cca 240 000 zabitých, raněných a zajatých vojáků, cca 1 300 tanků a cca 1 000 letadel. Ztráty Rudé armády byly nepochybně větší.