Italeri 6024 Greek Infantry

Řecká falanga vznikla pravděpodobně v 8. nebo 7. století před naším letopočtem. Jednalo se o bojovou formaci těžkooděné pěchoty, kterou tvořili hoplité, kteří se seřadili k boji v řadách, jejichž počet se během řecko-perských válek (500 / 499-449 př. n. l.) pohyboval od 8 do 16. Falanga byla zavřeno (zavřeno) ), ve kterém se vojáci navzájem kryli štíty. Předpokládalo primárně použití zbraní na blízko (kopí nebo meč) a marginalizovalo, zejména zpočátku, použití vrhací zbraně. V 5. století př. n. l. byl hoplít vyzbrojen dřevěným bronzovým štítem (řecky hoplon - odtud název vojáka bojujícího ve falangě), na hlavě měl bronzovou přilbu (často korintského typu) a t.zv. brnění atleta také z bronzu. Nechyběly však ani plátěné brnění. Tehdy byly nohy hoplitů téměř vždy chráněny škvarky. Útočnou výzbrojí bylo především kopí a krátký jednosečný meč (řec. machaira) nebo dvousečný meč (řec. xiphos). Falanga poskytla řecké polis obrovskou vojenskou převahu nad vojsky Perské říše během válek 500 / 499-449 př. n. l. a byla použita i později, např. během peloponéské války (431-404 př. n. l.), kdy však začala procházet evolucí, například v důsledku Ifikratových reforem v Athénách. Běžně se předpokládá, že v 5. století př. n. l. měla Sparta nejlepší armádu mezi řeckou polis, jejíž hoplité se na bojiště pohybovali nejčastěji s řeckým písmenem lambda namalovaným na hoplonu – z Lakedemonu, což je jiný název pro jejich vlast. Na základech řecké falangy ve 4. století př. n. l. Filip II. Makedonský a Alexandr Veliký uvedli makedonskou falangu na bojiště.