Hat 9054 Italian Cavalry and Command

Římská jízda (latinsky Equites) hrála pomocnou roli v římských bojových uměních Republiky a raného císařství. Římané sami sebe nevnímali jako vynikající jezdce, a proto při dobývání Itálie (5.–3. století př. n. l.) a později – při dobývání nadvlády nad Středozemním mořem (3.–2. století př. n. l.) chtěli své spojence (lat. socii) v Itálii využíval na vojenských výpravách co nejvíce jezdeckých kontingentů. Během punských válek (264-146 př.nl) spojenecká jízda jasně dominovala římským armádám nad jízdou římských občanů, často vykazovala vyšší úroveň výcviku nebo morálky. Lze předpokládat, že v období republiky (zejména po druhé punské válce) byla výzbroj socijského jezdectva sjednocena s římskou. Jako útočné zbraně se používaly oštěpy s oštěpy na obou koncích, jako boční se používal meč a obrannou zbraní byla např. přilba a velký kulatý štít.