Zvezda 8016 Livonian knights XIII-XIV AD

Německý řád (celé jméno: Řád nemocnice Panny Marie Německého v Jeruzalémě) pochází pravděpodobně z 3. křížové výpravy do Svaté země (1189-1192) a jeho schválení papežem je nejčastěji datováno rokem 1198. Původně řád působil především ve Svaté zemi a hlídal bezpečnost německých poutníků v těchto oblastech. Postupem času, zejména za vlády velkého mistra Hermana von Salze, však začal vytvářet základy vlastní státnosti, zpočátku v Transylvánii, která zcela selhala, později v zemi Chełmno (od roku 1226) a v oblastech obsadili na úkor pohanských pobaltských národů, zejména Prusai, s mnohem větším úspěchem. Předpokládá se, že dobytí Prusů bylo dokončeno kolem roku 1280. Brzy poté (v roce 1309) bylo sídlo velmistra v roce 1309 přemístěno z Benátek do Malborku. Tehdy (1308/1309) se také řád zmocnil celého Gdaňského Pomořanska na úkor Polska. Vojenský charakter řádu ve třináctém a čtrnáctém století byl založen především na dobře vycvičené a železné disciplíně řeholních bratří, nejčastěji vyzbrojených kopím, dvousečnými meči, řetězovou poštou s prvky plátové zbroje (později plné plátová zbroj) a přilby – často hrnkové, méně často t. zv velké helmy nebo štíty. Vnějším poznávacím znakem řeholního bratra na bojišti byl černý kříž na bílém pozadí. Po boku těchto bratrů, kterých bylo v dané bitvě málokdy několik set, však stály i jednotky t. zv. hosté ze západní Evropy, t. j. rytíři, kteří přicházeli do Pruska hledat bohatství, ale také bojující (zejména ve 13. století) z náboženských důvodů. Germánskou armádu navíc tvořilo společné rytířské hnutí (14. a počátek 15. století) a postupem času ve stále větší míře žoldnéřská vojska. Poslední jmenovaný sehrál velkou roli zejména za třináctileté války (1454-1466). Těžkým a náročným protivníkem byla nepochybně armáda Řádu německých rytířů a bitva u Grunwaldu (15. července 1410), která se stala legendou polské armády, udělala v Evropě tak velký dojem.