Zvezda 8019 Macedońska falanga IV-I BC

Makedonská falanga byla specifickým vývojem řecké falangy a objevila se na bojištích Hellas ve 4. století př. n. l. díky makedonskému králi – Filipovi II., otci Alexandra Velikého. Vládce se rozhodl vybavit vojáky své falangy dlouhými kopími (řecky sarisa), jejichž délka mohla být až 5-6 metrů. Jelikož se tak dlouhá zbraň kola musela držet oběma rukama, zmenšil se i štít, který se začal přehazovat přes krk nebo přes rameno. Snížila se i další obranná výzbroj – zejména vojáci stojící dále ve falangě. Velký důraz byl přitom kladen na co nejlepší výcvik vojáků falangy a jejich vysokou morálku, které prvky umožňovaly bojovat i s mnohem větším protivníkem. Předpokládá se, že základní jednotkou v poli byla kobka skládající se ze 16 vojáků a 16 kobek tvořilo jedno syntagma (tedy 256 vojáků). O kvalitě makedonské falangy svědčí její úspěchy např. v bitvě u Cheroney (338 př. n. l.) nebo u Gaugamely (331 př. n. l.).