Mikojan-Guriewicz MIG-21 (NATO: Fishbed) je sovětská lehká stíhačka s duralovou, poloskořepinovou konstrukcí, ve středokřídlém provedení, s delta listem se sklonem 57 stupňů. K letu prototypu došlo 16. června 1956. Za prototyp MIG 21 je považován prototyp E-5 poháněný motorem RD-11. Po jeho letu vzniklo několik dalších prototypů, které mimochodem lámaly různé mezinárodní rychlostní rekordy. Zkušenosti z nich získané byly využity k vylepšení E-5 a nakonec byl letoun v roce 1959 odeslán do sériové výroby jako MIG-21F-13. Ve výrobě je přes tucet základních verzí a spolu s různými subverzemi lze počet typů MIG 21 odhadnout na několik desítek! Nejdůležitější z nich je první sériově vyráběný MIG-21F. Nahradil verzi MIG-21PF s radarem RP-21 a motorem R-11F2. Další vývojovou verzí je MiG-21R, tedy průzkumný letoun. Vzniklo také několik cvičných verzí, z nichž první je MiG-21U-400. MIG-21 se ukázal jako velmi úspěšná konstrukce se skvělým výkonem, snadnou pilotáží a levnou výrobou. O kvalitě konstrukce svědčí fakt, že v 90. letech existovaly vývojové verze tohoto letounu staré více než 30 let. Stroj byl exportován do všech zemí bývalé Varšavské smlouvy a celé řady arabských a afrických zemí. MIG-21 se zúčastnil většiny ozbrojených konfliktů v období 1960-1980, včetně ve vietnamské válce, v šestidenní válce (1967), v íránsko-irácké válce (1980-1988). Technické údaje: délka: 13,46 m, rozpětí: 7,15 m, výška: 4,1 m, maximální rychlost: 2130 km/h, rychlost stoupání: 120 m/s, maximální dolet: 1100 km, maximální strop 19000 m, výzbroj: pevná - jednoduchá 23 mm GSz- 23 kanón (verze M), závěsný - až 2000 kg nákladu.