Sklej Model 11 Niemiecka rakieta V-2 (A-4)

V2 (německy: Vergeltungswaffe-2 – odvetná zbraň č. 2) byla německá balistická střela z druhé světové války. V2 byla jednostupňová střela na kapalné palivo s doletem 320-380 kilometrů, schopná nést hlavici o hmotnosti až 975 kilogramů.

První návrhy a teoretické předpoklady střely s vertikálním startem poháněné raketovým motorem byly vyvinuty v Německu v polovině 30. let 20. století. Německé ozbrojené síly se o nápad poměrně rychle začaly zajímat a začaly utrácet velké finanční částky na výzkumné práce. Od roku 1937 se práce soustředily na ostrov Usedom, v okolí Peenemunde, ve speciálně vytvořeném a od základu postaveném výzkumném středisku, které řídil Werner von Braun. První úspěšné starty V2 se uskutečnily v roce 1942 a stavba montážní linky raket začala v roce 1943, ale práce na nové zbrani byly velmi efektivně zdrženy náletem RAF provedeným v srpnu 1943 na výzkumná střediska v Peenemunde. Britové se řídili informacemi získanými zpravodajskou službou Home Army. Navzdory tomu první V2 vstoupily na linku počátkem roku 1944, ale k jejich prvnímu bojovému použití došlo až v září 1944. Jejich hlavním cílem bylo zaútočit na britská města, zejména na Londýn. Odhaduje se, že mezi zářím 1944 a březnem 1945 bylo vypáleno přibližně 5 500 střel, z nichž přibližně 70 % zasáhlo cíl. V2 byla nepochybně revoluční zbraní, která měla výrazný a jasný vliv na vývoj balistických střel v době studené války, ale měla i řadu nevýhod: řídit střelu V2 za letu bylo vlastně nemožné, její přesnost byla tragicky špatná (mohla zasáhnout několik kilometrů od zamýšleného cíle!), bylo také obtížné určit přesný dosah rakety. Její vliv na průběh 2. světové války byl marginální.