CMK F48361 P-51D Mustang Pilot ETO seated

Během 2. světové války nebylo americké letectvo, USAAF (United States Army Air Force), nezávislým typem ozbrojených sil a bylo formálně pod velením armády. V průběhu tohoto konfliktu se stali nejmocnějším vojenským letectvem na světě a v době ukončení nepřátelských akcí čítali asi 2,25 milionu lidí! Vzhledem k tomu, že americký letecký průmysl byl jedním z nejmodernějších a nejvýkonnějších na světě, vidělo USAAF mnoho úspěšných a někdy i skvělých leteckých modelů. Za připomenutí stojí, že v letech 1940-1945 vyrobila celkem cca 295 tis. strojů, a tedy více než letecký průmysl Německa, Itálie a Japonska dohromady. Navíc mezi těmito tisíci vyrobenými stroji lze poukázat na velmi úspěšné stíhačky P-38 Lightning, P-47 Thunderbolt nebo P-51 Mustang, taktické bombardéry B-25 Mitchell nebo B-26 Marauder, ale také legendární B- 17 strategických bombardérů Flying Fortress a B-29 Super Fortress. Za úspěšný a promyšlený lze považovat i systém výcviku pilotů USAAF, který dokázal zajistit rychle expandujícímu letectvu dobře vycvičené piloty. Za připomenutí také stojí, že na rozdíl od německého letectví se americké posádky a piloti střídali a po odsloužení se nejčastěji vraceli do země, k výcvikovým jednotkám, předávali své zkušenosti dál. Tato skutečnost může vysvětlovat, proč americká stíhací esa (jako Richard Bong nebo Thoma McGuire) měla "jen" desítky sestřelů ve srovnání s několika stovkami sestřelů německých es (jako Erich Hartmann nebo Gerhard Barkhorn).