MAC 72038 Phonix D.IIa KuK Kriegsmarine

Phönix D.II byl rakousko-uherský dvouplošník z konce první světové války. Let prototypu se uskutečnil v roce 1917 nebo začátkem roku 1918. Odhaduje se, že bylo vyrobeno asi 190 letounů tohoto typu - ve verzích D.II a D.IIa. Letadlo bylo dlouhé asi 6,6 metru s rozpětím křídel asi 9,8 metru. O pohon se staral jediný motor Hiero o výkonu 230 HP. Maximální rychlost se pohybovala kolem 180 km/h. Palubní výzbroj tvořily dva kulomety Schwarzlose. Stíhačka Phönix D.II byla vyvinuta v letecké továrně Phönix Flugzeug-Werke pro potřeby rakousko-uherského vojenského letectví, tedy zkráceně Kaiserliche und Königliche Luftfahrtruppen - KuKLFT. V podstatě šlo o modernizaci úspěšného stíhacího letounu Phönix DI se od svého předchůdce lišil tvarem vodorovné ocasní plochy a odstraněním kapotáže pilotního kokpitu. Ve verzi D.IIa však byla instalována výrazně silnější pohonná jednotka. Pro zajímavost lze uvést, že na strojích Phönix D.II létali i rakousko-uherští piloti polského původu, mezi nimi i stíhací eso Frank Linke-Crawford, narozený v Krakově.