Hat 9018 Republican Roman - Hastati

Hastati (jednotné číslo: Hastatus) je římská pěchota z období Republiky (509 př. n. l. - 31 př. n. l.), která formálně fungovala až do reforem konzula Maria provedených kolem roku 100 př. n. l. V této formaci, stejně jako v řadách Principů, bojovali vojáci s určitými bojovými zkušenostmi, pravděpodobně pocházející z vrstev římské společnosti se středními příjmy. Hastati spolu s Principesem tvořili páteř a hlavní údernou sílu římské legie. Byli také nejpočetnějším typem pěchoty v legii republiky. Právě jejich postoj nejčastěji určoval vítězství nebo porážku v bitvě. Jediný voják této formace měl jako obrannou výzbroj velký dřevěný štít (latinsky scutum) se železnou výztuhou uprostřed (latinsky umbo). Předpokládá se, že takový štít používala římská armáda s největší pravděpodobností během samnitských válek (343-290 př.nl). Nechyběl ani kovový náprsník (lat. phylax), nejčastěji jeden škvarkový a bronzová přilba – často typu Montefortino. Jako vedlejší zbraň se používal krátký meč zvaný gladius a hlavní zbraní byla dvě kopí zvaná pilum. Takto vyzbrojení Hastati bojovali mimo jiné za punských válek (264-146 př. n. l.) nebo za válek Říma s Makedonií a Seleukovským státem na počátku 2. století př. n. l.