Stalingrad 3109 Russian MG Team, Kursk

Rudá armáda na konci občanské války a sovětsko-polské války
(1919-1921) měl poměrně velké množství těžkých kulometů (ve zkratce kulometů) Maxim wz. 1910. Jednalo se o zastaralou zbraň na přelomu 20. a 30. let 20. století. Jeho hlavní nevýhodou byly vysoké výrobní náklady a velmi velká hmotnost zbraně. I přes pokusy o zavedení nového těžkého kulometu do služeb Rudé armády však tyto snahy nepřinesly kýžený efekt. Přestože byla představena puška DS-39, nesplnila všechny naděje a ukázala se jako nespolehlivá. Výsledkem bylo, že na začátku německo-sovětské války v roce 1941 byla výroba této zastaralé zbraně obnovena. Zde je vhodné dodat, že v roce 1941 byly v sovětském pěším praporu tři střelecké roty a každá z nich měla četu těžkých kulometů se dvěma puškami (obvykle Maxim wz. 1910) a prapor zahrnoval celou rotu těžkých kulometů . Teprve v roce 1943 byl uveden do výroby nový kulomet SG-43. Od roku 1943 byl zaváděn nejprve u strážních jednotek, později i v dalších složkách Rudé armády.

Bitva u Kurska (německý kódový název: Operace Zitadelle) je všeobecně uznávána – ne zcela přesně – jako největší obrněná bitva ve druhé světové válce a největší obrněná bitva na východní frontě. Stalo se tak po německé porážce u Stalingradu v únoru 1943, ale také po úspěšné německé protiofenzívě u Charkova v březnu téhož roku. Německá strana, která se zapojila do bitvy, počítala s plným převzetím strategické iniciativy, s úkolem sovětské strany s co největšími ztrátami, jakož i s vsuvkou sovětské ofenzívy očekávané v létě 1943. Rudá armáda zaujala obranný postoj a snažila se v počáteční fázi operace vykrvácet útočící Němce a poté přejít do protiofenzívy. Bitva na Kurském oblouku začala 5. července 1943 a spolu se sovětskými operacemi Orłowo a Belgorod trvala až do 23. srpna téhož roku. V jejím průběhu, i přes zapojení významných sil německé armády a nejnovějších tanků Tiger a Panther i stíhačů tanků Ferdinand, dosáhli vítězství Sověti, kteří se na tuto bitvu velmi dobře připravili, a přestože utrpěli obrovské ztráty - mohli přejít do protiofenzívy. Bitva u Kurska se ukázala být jedním ze zlomů druhé světové války. Odhaduje se, že v důsledku toho (od 5. července do 23. srpna) německá armáda ztratila cca 240 000 zabitých, raněných a zajatých vojáků, cca 1 300 tanků a cca 1 000 letadel. Ztráty Rudé armády byly nepochybně větší.