T-26 je sovětský lehký tank z meziválečného období a druhé světové války. První prototypy tohoto vozidla byly vyrobeny v roce 1931 a vůz vstoupil do služby v letech 1931-1932. V průběhu výroby bylo vyrobeno cca 12 000 vozů tohoto typu, odvozené verze a specializované vozy! Bojová hmotnost tanku T-26 v základní verzi byla až 8,2 tuny. O pohon se staral jeden, 12válcový karburátorový motor GAZ o výkonu 90-91 HP. Základní výzbroj tvořil jeden 45mm kanón wz.1932 nebo wz.1934 a 1 až 3 kulomety DT 7,62mm.
Ve skutečnosti byl T-26 dalekosáhlým vývojem britského Vickers 6-Ton. Vozidlo bylo také základním sovětským podpůrným vozidlem pěchoty ve 30. letech a na začátku druhé světové války. Za připomenutí také stojí, že první prototypy vozu a první výrobní šarže měly dvě věže (T-26 modely 1931 a 1932), teprve od roku 1933 se tank vyráběl v jediné věžové variantě s 45mm kanónem jako hlavní vyzbrojení. V průběhu výroby vzniklo několik variant T-26 a specializovaných verzí, např.: T-26 model 1938 (verze s novou věží, se šikmými stěnami), ChT-130 a ChT-133 (specializovaná vozidla s plamenomety) a vagon ST-26 (mostový tank). Vozidla T-26 se ve 30. letech zúčastnila četných konfliktů, včetně pohraničních incidentů v Mandžusku v letech 1934-1945 a občanské války ve Španělsku (1936-1939). Tanky tohoto typu byly ve značném měřítku používány také při agresi proti Polsku v září 1939, během zimní války (1939-1940) a také během války s Japonskem v letech 1939-1940. Byly také použity ve velkém měřítku v počáteční fázi německo-sovětské války v roce 1941. Stojí za zmínku, že existují názory, že nejnovější verze T-26 (například model 1938 nebo 1939) nebyly výrazně horší než německé tanky během operací Barbarossa nebo Typhoon.
Stáhněte si produktový katalog Mirage Hobby ve formátu PDF
OT-134 byl sovětský tank – pojízdný plamenomet z druhé světové války. Délka vozu byla 4,6 metru s šířkou trupu 2,44 metru. Tank poháněl jeden motor GAZ o maximálním výkonu 91 HP. Maximální rychlost na silnici byla až 30 km/h. OT-134 byla poslední a čtvrtá varianta plamenometného tanku vycházející z vozidla T-26. V případě OT-134 byl jako základ pro jeho konstrukci použit jednověžový tank T-26 mod.1939. Oproti svým předchůdcům (např. OT-26) se lišil použitím zcela nového a relativně malého plamenometu vyvinutého v roce 1940, který bylo možné namontovat do přední části trupu. V důsledku toho si OT-134 zachoval typickou dělostřeleckou výzbroj T-26 (45mm kanón) umístěnou v nové věži, ale také dostal plamenomet umístěný těsně v přední části korby. Relativně malý počet těchto vozidel byl vyroben v roce 1941 a zúčastnil se počátečního období německo-sovětské války.