S-300 (kód NATO: SA-10 Grumble) je sovětský a v současnosti ruský protiletadlový a balistický protibalistický obranný systém země-vzduch. Konstrukční práce na tomto systému pravděpodobně začaly v roce 1967, ale výroba začala až v roce 1975 a pravděpodobně s přestávkami pokračovala až do roku 2011. V případě raných verzí systému S-300P je střelou (efektorem) např. 5W55R s dostřelem 75 kilometrů, maximálním dostupem 25 000 metrů a hmotnost hlavice nepřesahuje 133 kilogramů.
S-300 je v podstatě celá rodina protiletadlových a balistických obranných systémů, která byla vyvinuta závody Almaz-Antiej, ale často v úzké spolupráci s dalšími subjekty, např. Zakłady Mechaniczne im. Kalinina nebo továrna na stroje Mariinsky. Zpočátku se systém věnoval ničení nepřátelských vzdušných cílů a taktických střel, ale postupem času začal rozvíjet svou schopnost bojovat s balistickými střelami. Systém je určen především k zajištění protivzdušné obrany vlastních měst, správních center, vojenských základen a letišť. V průběhu výroby vzniklo mnoho vývojových verzí tohoto systému. Například verze systému S-300W (také nazývaná Antiej-250 a Antiej -3000) je určena pro boj s nepřátelskými letouny a jejich taktickými střelami (např. MGM-52 Lance nebo Pershing II), a jeho dolet v nejnovějších verzích dosahuje 200 kilometrů. Verze systému S-300P se zase věnuje především ničení nepřátelských letadel a vrtulníků s maximálním doletem 200 kilometrů.
S-400 Triumf (kód NATO: SA-21 Growler) je ruský protiletadlový a balistický protibalistický obranný systém země-vzduch. První jednotky tohoto systému vstoupily do služby u ruské armády v roce 2007. Odhaduje se, že v současné době je v řadě cca 320-350 odpalovacích zařízení tohoto systému. S-400 Triumf vznikl jako dalekosáhlý vývoj systému S-300PMU a byl zodpovědný za jeho vývoj Centrální konstrukční kancelář Almaty. Oproti svému předchůdci má nový systém výrazně větší možnosti. Za prvé je pravděpodobně schopen sledovat a zamknout až šest cílů na vzdálenost až 400 kilometrů současně. Pravděpodobně je S-400 schopen čelit jak nepřátelským letadlům, tak jejich taktickým a balistickým střelám. Systém je založen především na dvou radarech: detekční (označení: 64N6E2) a naváděcí, což je trojrozměrný a fázový radar. Jako rakety (efektory) využívá systém S-400 např. střely 48N6DM (s dosahem až 240 km), 40N6 (s dosahem až 400 km) nebo 9M96E2 (s dosahem až 120 km). V současnosti jediný uživatel systému S-400 Triumph jsou ozbrojené síly Ruské federace a ČLR (dodávky pravděpodobně zahájeny začátkem roku 2018).