Alexandros Models O-111 SAMURAI OF TOSHIIE'S ARMY, 1584

Samurajové byli původně družinou sloužící nejvyšším hodnostářům v Japonsku, ale také osobní strážci císařů. V západním světě se tento termín obecně rozšiřuje na feudální "rytířství" Japonska před érou Meidži (1868-1912) a od jeho počátků. Předpokládá se, že samurajové tvořili v 16. a 17. století asi 10 % japonské populace. Často se předpokládá, že samurajové se v historii Země vycházejícího slunce objevili v 8. století našeho letopočtu – trvaly až do roku 1871! Základem samurajových zbraní byl jeho meč (japonsky: katana) a krátký meč (japonsky: wakizashi), který se používal i k rituální sebevraždě, tedy seppuku, pokud samuraj zjistil, že porušil kód bushido. Kromě toho byli samurajové cvičeni v boji s kopím (yari), specifickou japonskou tyčí zvanou naginata nebo v lukostřelbě (japonsky: yumi). Sluší se dodat, že samurajové byli vychováváni v duchu nesporného podřízení se vůli svého nadřízeného a v pohrdání smrtí.