Unimodels 343 Sd.Kfz.138 Marder III

Marder III (Sd.Kfz 138 a 139) byl německý stíhač tanků z druhé světové války. První prototypy vozidla vznikly v roce 1942 a sériová výroba pokračovala v období 1942-1944 a skončila výrobou asi 970 vozidel. Marder III byl poháněn jediným pražským motorem EPA různých verzí o výkonu 125-150hp. Byl vyzbrojen 1 dělem F-22 Model 1936 ráže 76,2 mm (Sd. Kfz. 139) nebo 1 kanón PaK 40 ráže 75 mm (Sd. Kfz. 138) a 1 kulomet MG34 nebo MG42 ráže 7,92 mm.

Marder III vznikl v důsledku nedostatku hardwaru ve Wehrmachtu souvisejícího s mobilním protitankovým dělem, schopným zničit sovětské T-34 a KW-1. Aby se minimalizovala doba testování a implementace do výroby, vznikl Marder III s podvozkem tanku PzKpfw 38(t), který byl následně vyřazen z provozu a v původní verzi byl hlavní výzbrojí ukořistěný sovětský F-22 pistole. V sériové výrobě byly vyrobeny tři varianty tohoto vozidla. První byl označen Sd.Kfz 139 Marder III a byl vyzbrojen již zmíněným ukořistěným sovětským 76,2mm kanónem F-22 a poháněn motorem o výkonu 125 koní. Brzy poté byla založena Sd.Kfz 138 Marder III Ausf. H, který byl vybaven německým 75mm kanónem PaK 40 a motorem o výkonu 140 koní. Konečně poslední sériově vyráběnou verzí byl Sd.Kfz 138 Marder III Ausf. M, který měl stále kanón PaK 40, ale už měl uzavřený prostor pro posádku a motor o výkonu 150 koní. Vozidla Marder III všech verzí byla používána především na východní frontě v období 1942-1945, kde se zejména v období 1942-1943 ukázala jako velmi účinná zbraň. Malá várka asi 60-70 vozidel zamířila na přelomu let 1942-1943 do severní Afriky.