Trumpeter 02878 T-38C Talon (Nasa)

Northrop T-38A Talon je dvoumístný nadzvukový dolnoplošník cvičný a cvičný letoun poháněný dvěma proudovými motory. Konstrukce letadla byla oficiálně schválena v říjnu 1956. V prosinci pak začala výroba potřebného výrobního nářadí a byly zahájeny práce na prototypech. Stroje označené v USAF jako YT-38 měly být použity pro letové zkoušky (2 letouny) a statické zkoušky (třetí z objednaných letounů). USAF nakonec dalo novému stroji oficiální označení T-38 a objednalo první 4 sériové letouny. Nedlouho poté přišla řada na další objednávku, tentokrát na várku 13 strojů. Let YT-38 byl uskutečněn 10. dubna 1959. Law Nelson byl u kontroly. O pár dní později, 14. dubna, letoun při svém třetím letu poprvé prolomil zvukovou bariéru (v mělkém střemhlavém letu). Stalo se tak i přesto, že stroj měl tah výrazně menší než cílový. Zkoušky prvních tří YT-38 přinesly pozitivní výsledky. Nedošlo k žádným konstrukčním chybám a samotný letoun se v souladu s předpoklady výrobce vyznačoval dobrými pilotními vlastnostmi. Měsíční produkce, zpočátku 2 letadla, se poměrně rychle zvýšila na 10 av roce 1961 12 strojů měsíčně. Program letových zkoušek byl dokončen v únoru 1961 po celkem 2 000 letech. Lze poznamenat, že byla tehdy považována za nejúspěšnější ze všech uskutečněných na základně Edwards. V říjnu 1959 bylo objednáno dalších 50 letadel. V srpnu 1960 obdržel Northrop další objednávku od USAF, tentokrát na 144 exemplářů. Letouny tohoto typu využívali piloti NASA k provádění tzv "normy" letových hodin budoucích astronautů. Lví podíl na sériově vyráběných strojích má verze T-38A, neuzpůsobená k nošení zbraní. V malých počtech však vznikla verze T-33B, která již mohla nést malý balík stropních zbraní. Technické údaje (verze T-38A): délka: 14,14 m, rozpětí křídel: 7,7 m, výška: 3,92 m, maximální rychlost: 1380 km/h, praktický strop: 15200 m, maximální dolet: 1830 km, výzbroj: pevná - ne .