Italeri 0071 Tornado ECR

Počátky designu Tornado sahají do roku 1968. Tehdy bylo založeno trojnárodní konsorcium PANAVIA za účelem realizace projektu známého jako MRCA (Multi-Role Combat Aircraft). 14. září 1974 proběhl let prvního prototypu a byla zahájena stavba prvních 640 objednaných letadel, přičemž výroba byla rozdělena tak, že Německo a Velká Británie dokončily po 42,5 % a Itálie 15 % objednávky. Tornádové flotily jsou v současnosti nejdůležitější součástí vzdušných sil tří evropských zemí NATO. Zůstávají ve složení vzdušných sil Velké Británie (Royal Air Force), Itálie (Aeronautica Militare Italiana) a Německa (Luftwaffe) a v letectví německého námořnictva (Marinefliege). V roce 1986 byla navíc řada těchto letadel objednána Saúdskou Arábií a začleněna do jejích ozbrojených sil (Royal Saudi Air Force). Existují tři hlavní verze letadla: Tornado ECR, Tornado ADV a Tornado IDS. Tornado ECR je německo/italská průzkumná verze, může nést antiradarové střely Raytheon AGM - 88 HARM. Kromě toho nesou střely AIM-9L Sidewinder pro účely sebeobrany. Tornado ADV je verze interceptoru, vybavená skvělým radarem Marconi-Ferranti Foxhunter s dosahem až 190 km a schopnou sledovat až 20 cílů současně. Tornado IDS je naproti tomu útočný bombardér určený především k podpoře pozemních sil. Je schopen nést velmi širokou škálu zbraní, včetně: létající nábojnice CWS, řízené pumy Paveway II, řízené pumy GBU-15, střely vzduch-země AGM-65 Maverick. Technické údaje (verze ADV): délka: 18,68 m, rozpětí křídel (maximum): 13,91 m, výška: 5,95 m, maximální rychlost: 2,27 Ma, rychlost stoupání: 77 m/s, praktický dostup: 21300 m, maximální dolet: 1850 km, výzbroj: pevná - jeden kanon IWKA-Mauser ráže 27 mm, závěsný - až 8500 kg nákladu.