Academy 13210 M7 PRIEST [U.S. HOWITZER MOTOR CARRIAGE]

M7 Priest bylo americké samohybné dělo z druhé světové války. První prototypy byly postaveny v roce 1942 a sériová výroba probíhala v období 1942-1945. Celkem bylo vyrobeno přibližně 3 500 exemplářů tohoto vozidla. M7 Priest byl poháněn jediným motorem Continental R975 C1 s výkonem 375 koní. Byl vyzbrojen jedinou 105mm houfnicí M1A2 a jedním 12,7mm kulometem Browning M2HB.

M7 Priest byl výsledkem závěrů vyvozených velením americké armády z německých pozemních operací v letech 1940-1942, které jasně prokázaly potřebu vlastního samohybného dělostřelectva pro podporu operací motorizované nebo mechanizované pěchoty. Aby se zkrátila doba testování a analýz, bylo rozhodnuto u prvních verzí použít podvozek tanku M3 Lee a použít jej pro mnoho dalších komponent. Jako hlavní výzbroj byla zvolena 105mm houfnice. M7 Priest se ukázal jako velmi úspěšné vozidlo se značnou manévrovatelností, dobrým výkonem, velmi vysokou spolehlivostí a pancéřováním silnějším než obdobné německé konstrukce. V průběhu sériové výroby vznikly dvě hlavní verze této zbraně. Chronologicky první byla M7 využívající podvozek M3 Lee. Později vznikla verze M7B1 s podvozkem tanku M4A3 (velmi podobný M3 Lee) a novým motorem Ford GAA o výkonu 450 koní. Existovala také britská verze M7 s názvem Sexton, která měla úplně jiný motor, změněný podvozek, přední část trupu a jinou hlavní výzbroj. Vozidla M7 Priest se zúčastnila i korejské války (1950-1953).