Námořní pěchota Spojených států (USMC) je nezávislá pobočka ozbrojených sil USA. Jednota vznikla v listopadu 1775 a první větev této jednoty vznikla o rok později. V devatenáctém a na počátku dvacátého století sloužila americká námořní pěchota především v oblasti Jižní a Střední Ameriky a střežila americké zájmy v této části světa. Tehdy se také ustálila zásada, že právě USMC byla nasazena do oblasti operací jako první mezi ostatními jednotkami amerických ozbrojených sil. Vojáci sboru bojovali v první světové válce, ale zvláštní slávu získali v průběhu krvavých a těžkých bojů v Pacifiku v letech 1941-1945, když se zúčastnili bitev jako Guadalcanal (1942-1943), Tarawa (1943), Iwo-Jima a Okinawa (oba z roku 1945). Často tváří v tvář nepříteli prokázali vojáci této formace velkou odvahu, jejímž příkladem může být např. John Basilone byl oceněn Medal of Honor za svůj úspěch během bitev na Gudalcanalu. Po roce 1945 vojáci sboru bojovali například ve válce v Koreji (1950-1953) nebo zejména ve válce ve Vietnamu (1964 / 1965-1975), přičemž v té druhé utrpěli těžké ztráty. Po skončení studené války se vojáci USMC účastnili např. obou válek v Zálivu (1990-1991 a 2003). V současné době je ve sboru 182 000 vojáků a asi 38 500 v záloze. Heslem Sboru je latinské heslo Semper Fidelis (Polsky vždy věrné).
Bitva o Iwo-Jima je jednou z nejkrvavějších bitev bojovaných během druhé světové války na Dálném východě. Jeho hlavním cílem bylo zmocnit se tohoto vulkanického ostrova americkými námořníky, relativně blízko japonských mateřských ostrovů. Předpokládalo se ovládnutí Iwo-Jimy, které by výrazně usnadnilo nejen organizaci náletů strategických bombardérů v Japonsku, ale mělo i pozitivní dopad na logistiku případné spojenecké invaze do Japonska. Bitva o Iwo-Jima začala 19. února 1945 a skončila 26. března téhož roku. Odhaduje se, že bojů na japonské straně se zúčastnilo asi 22 000 vojáků. Na druhé straně na americké straně bojovalo asi 110 000 vojáků podporovaných asi 1200 letouny. Bitva začala čtyřdenní dělostřeleckou palbou z amerických lodí. Později, 19. února, americké námořní pěchoty zaútočily na pláže. Již od prvních hodin bojů kladla japonská armáda tvrdý odpor, velmi dobře využívala terén i dostupná děla a kulomety. Za zmínku stojí, že japonská strana použila v této bitvě ve velkém i jednotky kamikadze, které mimo jiné potopily doprovodnou loď USS Bismarck Sea. Ztráty na obou stranách byly velmi vysoké: Japonské jednotky ztratily celou posádku v počtu asi 22 000. lidé. Do zajetí však padlo jen asi 1100 vojáků! Na druhou stranu americké jednotky ztratily až 26 000 zabitých a zraněných. Pro americkou stranu je slavná fotografie Joe Rosenthala, pořízená 23. února 1945, symbolem bojů na Iwo-Jimě, stejně jako amerického úspěchu v této bitvě z 23. února 1945, zobrazující umístění americký prapor na hoře Suribachi šesti mariňáky. Sluší se dodat, že tři ze šesti mariňáků na této fotografii zemřeli v průběhu dalších bojů na Iwo-Jimě a autor za ně dostal Pulitzerovu cenu. Fotografie také inspirovaly památník námořní pěchoty, vyřezaný v roce 1954.