Bell UH-1 Iroquois (běžně známý jako Huey) je víceúčelový vrtulník americké výroby z období studené války a moderní doby. K letu prototypu došlo v roce 1956 a stroj vstoupil do služby v roce 1959. Vrtulník - ve verzi UH-1D - má celkovou délku 17,4 m, průměr jeho hlavního rotoru je 14,6 metru. O pohon se stará jediný motor Lycoming T-53-L-11 o výkonu 1100 HP. Jeho maximální rychlost v horizontálním letu dosahuje 220 km/h. Vrtulník má klasické uspořádání s jedním hlavním rotorem a vrtulí na ocasním výložníku.
Práce na stroji Bell UH-1, běžně známém jako Huey, začaly na počátku 50. let, kdy americká armáda hlásila potřebu nového transportního, zdravotnického evakuačního (MEDAVAC) a víceúčelového vrtulníku. Důraz je kladen na nejjednodušší a klasický design a také vysokou spolehlivost. Vrtulníky Bell UH-1 si velmi dobře vedly během války ve Vietnamu (1964 / 1965-1975), kde prošly svým křtem ohněm. Vzhledem k jejich nevybíravému použití v tomto konfliktu se téměř staly symbolem této války. V průběhu výroby vzniklo mnoho vývojových verzí tohoto vrtulníku, z nichž lze uvést: UH-1 C (verze upravená pro ruční palné zbraně a neřízené rakety a se silnějším motorem oproti verzím A a B) , UH-1 D (základní, přepravní, produkční verze) nebo UH-1H (vylepšená verze D s výkonnější pohonnou jednotkou). Za zmínku stojí, že vznikla i verze UH-1Y Venom, ale vzhledem k množství upgradů a vylepšení je třeba na ni pohlížet spíše jako na samostatný model vrtulníku. Vrtulník Bell UH-1 si získal obrovskou oblibu a v různých verzích byl nebo stále provozuje země jako: Argentina, Brazílie, Bolívie, Chile, Gruzie, Japonsko, Německo a Itálie.