Rozhodující vliv na utváření organizace a taktiky německé pěchoty před vypuknutím 2. světové války měly jednak zkušenosti z předchozí světové války, ale také teoretické práce vzniklé ve 20. a 30. letech 20. století, které často zdůraznil nutnost vnímat německou pěchotu jako nástroj vedení útočné války. To ovlivnilo jak vybavení, tak organizaci německé pěší divize, která se během zářijového tažení roku 1939 skládala ze 3 pěších pluků, z nichž každý byl rozdělen na 3 pěší prapory, dělostřeleckou rotu a protitankovou rotu. Kromě toho existovaly četné podpůrné jednotky, včetně: dělostřeleckého pluku se 4 dělostřeleckými eskadrami (včetně jedné těžké), protitankovým praporem, sapérským praporem a komunikačním praporem. Celkem tedy tzv. pěší divize V první mobilizační vlně mělo výraznou dělostřeleckou složku asi 17 700 lidí, ale byla také hojně vybavena kulomety. Mělo také moderní a účinné – na tehdejší dobu – prostředky komunikace a velení. V průběhu války prošly pěší divize transformací - v roce 1943 byly některé z nich přeměněny na divize obrněných granátníků. Standardní oddíl "tradiční" pěchoty však od roku 1943 tvořilo cca 12 500 mužů (a ne cca 17 700 jako v roce 1939) a byla v něm redukována i její dělostřelecká složka – zejména těžké dělostřelectvo, přičemž její proti- obrana tanku byla výrazně vylepšena. Předpokládá se, že za celou druhou světovou válku sloužilo ve Wehrmachtu asi 350 pěších divizí.
Operace Barbarossa (něm. Unternehmen Barbarossa) je německý útok na Sovětský svaz, který začal 22. června 1941. Tato operace zahájila německo-sovětskou válku a také zahájila vojenské operace na východní frontě ve druhé světové válce. Původní plán útoku byl připraven v prosinci 1940 a předpokládal útok v květnu 1941, ale kvůli nutnosti zasáhnout na Balkáně byl jeho termín posunut. Na straně Osy bylo do této operace nasazeno celkem přes 4,5 milionu vojáků, asi 3600 tanků a asi 2900 letadel. Tyto síly byly rozděleny do tří velkých skupin, armádních skupin: Sever, Střední a Jih. První z nich byl zaměřen na dobytí Leningradu, druhý měl zasáhnout Moskvu a třetí - zachytit celé území Ukrajiny a dosáhnout řeky Dněpr. Jejich činy měly během pár týdnů vést k porážce Sovětského svazu! V době zahájení německého útoku měla Rudá armáda v západní části SSSR asi 2,5-3 miliony lidí, kteří měli mnohem více tanků a letadel než jejich protivníci. Úkon Barbarossa je poměrně široce uznávána jako největší německá útočná operace druhé světové války. Výsledkem bylo, že Wehrmacht dosáhl obrovských úspěchů v taktickém a operačním měřítku a do listopadu až prosince 1941 zničil pravděpodobně asi 150 % živé síly Rudé armády v červnu téhož roku! SSSR však přesto nebyl z boje vyřazen a operace se – strategicky – ukázala pro Německo jako velký neúspěch.