RWD-14 Czapla byl polský doprovodný letoun (ve spolupráci s armádou) smíšené konstrukce, v konfiguraci horního křídla, s pevným podvozkem. Pohon obstarával jediný motor PZL G-1620B Mors II s výkonem 470 koní. Let prototypu proběhl v roce 1936 a v letech 1938-1939 pokračovala sériová výroba, která skončila výrobou asi 65 letounů tohoto typu. Výzbroj tvořily 2 kulomety: 7,7 mm Vickers a 7,92 mm wz. 33.
Letoun RWD-14 Czapla vznikl jako reakce na poptávku vyhlášenou v roce 1933 polským vojenským letectvím na nový doprovodný letoun, který měl v řadě nahradit stroje Lublin R.XIII. Velení letectva přitom s RWD-14 zacházelo jako s přechodovým letadlem, které čekalo na uvedení LWS-3 Mewa do výroby. Heron měl lepší výkon než jeho předchůdce, ale zároveň se výrazně lišil od tehdejších potřeb bojiště, díky čemuž je ještě rozumnější postavit jen asi 65 letounů tohoto typu. Nutno však dodat, že RWD-14 Czapla byl letoun s krátkými vzletovými a přistávacími vlastnostmi a navíc měl skládací křídla, která usnadňovala hangár. Letouny tohoto typu se zúčastnily zářijového tažení v roce 1939. Do boje nastoupilo 49-51 strojů, z toho cca 35 bylo ztraceno v boji a cca 11-14 kusů šlo do Rumunska. Jednotlivé kopie byly zabaveny sovětskými a německými jednotkami.
PZL TS-11 Iskra je moderní polský cvičný a bojový letoun. Let prototypu se uskutečnil v roce 1960. Sériová výroba pokračovala v letech 1963-1987 a skončila výrobou 424 exemplářů tohoto letounu. Pohon (od roku 1969) zajišťuje jediný motor proudový WSK SO-3 . Maximální rychlost letadla je 720 km/h a maximální dolet je 1250 kilometrů. Palubní výzbroj tvoří jeden 23mm kanón NS-23 nebo NR-23.
Spolu se širokým zaváděním proudových letadel do polského letectví bylo nutné zkonstruovat odpovídající cvičný letoun. Závody byly zodpovědné za jeho vývoj a výrobu WSK "PZL Mielec" a jeho hlavním konstruktérem byl Tadeusz Sołtyk. Nový letoun se ukázal jako úspěšná konstrukce s dobrým výkonem, relativně nízkou spolehlivostí a nízkými provozními náklady. V průběhu sériové výroby vzniklo mnoho variant tohoto letounu. První sériově vyráběnou verzí byla Iskra bis-A, stále poháněná motorem SO-1. Krátce nato se objevila verze Iskra bis-B, což byl již cvičný a bojový model s možností převzetí závěsných zbraní. Do služby vstoupila i verze Iskra R, tedy námořní průzkumná verze nebo Iskra bis D - cvičná a bojová verze. Vznikla i civilní verze beze zbraní s názvem Iskra Jet. Vojenskými uživateli letounu TS-11 Iskra byly Polsko a Indie. V civilní verzi směřovaly letouny mimo jiné do USA nebo Velké Británie.